There's no excuse to be bored. Sad, yes. Angry, yes. Depressed, yes. Crazy, yes. But there's no excuse for boredom, ever. (Viggo Mortensen)

pátek 25. března 2011

Sto jarních svemů nastoupaných

(i bez expedičních bonusů)

Kromě schodů, kilometrů, tréninků a Modrého života jsem svemy získala ještě za úkol Letecká mapa ČR, do kterého jsem se dala kvůli expedičnímu úkolu Navigace. A jak tak na to koukám, podobný, ale rozšířený (a výš hodnocený) je pozdější úkol Mapy na internetu, který tímto lezcům doporučuju. (Letecká mapa ČR odkazuje na betaverzi mapy.cz, která ale nefunguje tak, aby se s její pomocí dal úkol splnit. Chce to obyčejné mapy.cz, nebo potom Google Maps/ Google Earth.)
Další svemy chci získat za zvládnuté čekatelky (Proč na mě všichni koukají tak divně, když řeknu, že jdu (možná, jestli mi uznají práci) na čekatelky? Jo, já vím, že v mým věku už mívají skauti dávno vůdcovky. Nějak jsem to nestihla, no.). Na chvíli jsem se zamyslela nad tím, do jaké kategorie spadají svemy za dokončený semestr, ale už vím. Do dvojky. Hmm...

čtvrtek 24. března 2011

Expediční vaření

Po období studijním a období tvůrčího psaní mám období lezecké, tak chci lézt, kam až to půjde...

Expediční úkol Stravování se jako několik jiných skládá z výběru úkolů, z nichž musí lezec alespoň čtyři splnit. Zrovna Stravování je z oblasti úkolů, kterým jsem, přiznávám, moc nedala. Z vyčteného seznamu jsem se pokoušela o Sežratelnou přírodu (pardon, tenhle název se mi prostě líbí mnohem víc, než Příroda živitelka) a o Vaření. S Vařením je ovšem ten kříž, že jsem si na něj v ExpeDu z Nangáparvatu zavedla tabulku... a pak jinou... a pak další... a úplně jsem ztratila přehled, za co ty svemy vlastně mám. Tak to tu chci dát dokupy.
K věci: tenhle úkol vyžaduje naučit se připravovat několik kategoriií jídel. Svemy nesvemy, chci se tu jenom ujistit, že tenhle úkol ve své podstatě splněný mám a přináleží mi za něj expediční bonus. Tedy:
  • 3 různé polévky S majzlíkovou bramboračkou na věky věků a nikdy jinak! Ale když že to musí být, tak ještě třeba nudlová (ta vykrystalizovala z "polívky co-dům-dal" jako její obzvláště povedená varianta) a česneková.
  • 3 různé omáčky Hmm. Jednou jsem si k masu dovyrobila hořčicovou omáčku, ale nic moc tedy nebyla. Tady musím doplnit vzdělání. Leda by se ještě počítaly boloňská a sýrová na těstoviny...
  • 3 různé přílohy Bramborová kaše, těstoviny, čočka... Po svém úterním vystoupení, kdy jsem rýři připálila tak, že nebylo poznat, co je rýže a co varný sáček, se tu s ní radši moc chlubit nebudu, co?
  • 3 bezmasá jídla Na tohle mi stačí jenom brokolicové recepty! Ale taky rizoto a tofuguláš a květák na mnoho způsobů a rýžová kaše a rýžový nákyp a různě zapečené brambory nebo těstoviny... toho je hodně, protože nerada vařím maso, když se tomu můžu vyhnout.
  • 3 masitá jídla To už je slabší, viz o řádku výš. Ale už jsem taky ty karbanátky dělala, do rizota jsem přidala kuřecí, pamatuju si jednu dobrou omáčku na špagety s masovýma kuličkama... najdou se.
  • 3 pomazánky Mmm, vajíčková a krabí, vždy a v neomezeném množství. A rybičkovou zvládnu taky. Rybičkové virtuositě Pachatele úklidu se nemůžu rovnat, ale zvládnu ji.
  • 3 zeleninové saláty Au, au, nejtvrdší kámen úrazu. Nejsem úplně fanda do zeleniny, tedy ne do vší, a když si dávám hrášek, kukuřici, ředkvičky, mrkev, okurky, kedluben nebo tak něco, nevyrábím z nich saláty. Že jste to vy a že je tohle Cesta k vrcholu, nějaké vyrobím, ale bude se počítat jako splnění úkolu Haply zeleninový salát #1, #2 a #3?
Abych to shrnula na jednu hromadu – musím se naučit ty omáčky. Saláty se zaimprovizujou, ale omáčky mi chybí...
Tož tak.

středa 23. března 2011

Expediční výbava

(blog se začíná vracet ke svému (témeř) původnímu zaměření, totiž blogu lezeckému)

Bála jsem se, co mě v dalších úkolech čeká, a dlouho jsem se odhodlávala podívat se za Pobyt v cizině. Ale tenhle úkol se mi líbí.
Zadaní úkolu k nahlédnutí.
Zaprvé, PŘESUN:
  1. OBLEČENÍ ( prádlo spodní (thermo), svrchní (košile), teplé(flísové)) – termoprádlo v šatníku nemám, přiznávám. Ale vlastním hojnou zásobu různě dlouhých kalhot, triček, košil, legginů, mikin, svetrů, návleků a podobných textilií, a mnohokrát jsem si v praxi ověřila, že se s výběrem dá jet na tábor, na zimní Šumavu nebo do deštivého Skotska. (Že se za tyto kombinace ocitnu v módním pekle, je irelevantní.) (Pozdější dodatek: Heč, už mám thermoprádlo. Vypadá teda jak pyžámko, ale co. Na táboře bude velký test, co se s ním dá podniknout.)
  2. VĚTROVKA (co nejlehčí sbalitelná do balíčku, pro oblékání a svlékání) – Stručně – mám.
  3. TURISTICKÉ BOTY (vysoké, pevné) – Taky mám.
  4. PONCHO (koupené nebo levně udělané (V0111-4)) – Nejenže nemám poncho, ale v tuhle chvíli nejsem majitelem použitelné pláštěnky. To musím napravit, a taky to napravím. (Ale stojím si za tím, že na táboře se hodí i ten deštník.)
  5. BATOH (větší, alespoň 60) – Mám. Věrně slouží osmou sezonu, sjezdil se mnou oboje Tatry, Slovenský ráj, Norsko, Švýcarsko, Skotsko, všeliké kouty naší republiky, a speciálně trasu do Školního města víckrát, než dokážu spočítat.
Zadruhé, TÁBOŘENÍ:
  1. SPACÁK (letní lehká víceúčelová varianta : 570g: spacák 120g (V0306-3) + záchranářská Al- folie 70g,+ flísová deka 400 g) - Spacák mám, o to nic, ale já zimomřivec mám druhý nejteplejší (a nejtěžší), jaký byl v nabídce (teplejší už byl akorát ten pro horolezce do -25 °C). A i tak ho o chladnějších táborových nocích kombinuju s fleecekou (bod pro mě, ta je tu taky, ale nelichotivě to hovoří o mé odolnosti). Tak vám nevím. A záchranářská folie bude nějaký renonc, protože je ještě jednou uvedena v části Pojistky. Nic se tím nemění na tom, že ji zatím nemám.
  2. KARIMATKA Mám.
  3. POLYETYLENOVÝ RUKÁV NEBO PLACHTA (pro bivakování) Někde je, ale už jsem ji tak dlouho neviděla, že tu počítat nebudu. Spíš nosím vojenskou celtu, ale uznávám, že se pronese.
  4. STAN (svemy lze započítat i v případě vypůjčení) Vypůjčit si můžu dobré, mám (tedy rodina má) horší, do hor bych s nima nejela, ale každý se hodí pro něco.)
  5. EŠUS (lze nahradit ¾ l, lehčím nerez hrníčkem viz BPZ) Mám. Na koleji. Někdy prostě potřebujete dva hrnce najednou!
  6. NŮŽ, LŽÍCE Taky mám.
  7. VAŘIČ (plynový, na pevný/kapalný líh, benzinový, dřívkáč-dmychadlo) Mám. Sice neumím používat to škrtátko a musím si k němu nosit sirky, ale mám.
  8. HYGIENICKÉ POTŘEBY (mýdlo, kartáček, pasta,ručník,WC papír) Mám. Ručníků hojnou zásobu, vzhledem ke svému zvyku je zapomínat a kupovat si pak nové. (Když je ručník za tři pětky, nebudu improvizovat, ne?)
  9. BATERKA (na bázi LED s dlouhou životností) Mám. Získala jsem ji způsobem přímo zázračným: Jdeme si takhle s oddílem Moravským krasem, já jdu jako poslední, a ejhle! Na zemi leží baterka. Čelovka, diodová, krásná. Zkoumám, kdo z dětí ji ztratil. Nikdo. Metu si to kilometr zpátky za partou horolezců a jeskyňářů. Nikdo ji nepostrádá. Adopovala jsem ji tedy, poctivě mi slouží, mám ji ráda a hrozím se dne, kdy mě s sí někdo uvidí a zaječí: Ty máš moji baterku!! (Kdyby to přece jen nastalo, vydám proti určení místa nálezu.)
Zatřetí, POJISTKY (aneb jde do tuhýho)
  1. IPZ (V0312 – 1) Musím s hanbou přiznat, že nevlastním Time manager. Jsem totiž ohledně diářů nesmírně rozmazlená... loni jsem od Dee dostala krásný, ale dělený do sloupců! Nemožné. Já musím mít diář dělený vodorovně, na jedné straně pondělí až čtvrtek a na druhé pátek s víkendem a část pro poznámky. Jiný neberu. (Když jsem ho některé léta nemohla sehnat, vzala jsem sešit, fixy a nalinkovala jsem si ho sama. Zkoušela jsem i jiné modely, ale ty prostě nefungovaly. I když jsem si je namalovala sama.) Dávám si tímto ale předsevzetí dát dokupy zmíněné informace a dopsat si je dozadu do svého aktuálního diáře. (Po letech tištěný sympatický, jaké blaho! Jediná potíž je v tom, že byl vydaný k jisté příležitosti a mám dojem, že na příští rok zasejc nebude...)
  2. KPZ (V0302- 6) Ani ta mi nějak nezůstala Stydím se. Alespoň je to ale námět na další expediční článek: Co patří do Haply KPZ.
  3. BPZ (V0403-2) Stydím. Nemám.
  4. LÉKÁRNIČKA (V0212-1) (viz Zdravotní rizika :EX 0702-03) Konečně úspěch!
  5. HLINÍKOVÁ FOLIE (v outdoorových prodejnách, v lékárnách) Nemám, dodám, chci, získám.
  6. TAŠTIČKA NA CENNOSTI NA KRK ( lze ušít i koupit) Někde byla, ale počítat si ji nebudu a ušiju si vlastní.

Podtrženo sečteno to dělá 260 S, čímž zaprvé dokončuju expedičí úkol (ale stejně ještě nejmín tu fólii, kápézetku a taštičku dodám) a jednak mám s rezervou 100 jarních svemů.
Na druhou stranu, tohle je na sto jarních svemů moc snadný. Tak jako kdyby nic a jedu dál :-)

Sto jarních svemů, den třetí

(den druhý obsažen též, neb mi včera stávkoval internet)

Durhý den akce 100 jarních svemů. Ke včerejším 29, pokud správně počítám (přidal se ještě Modrý život a Publikování na Skunipácké nástěnce) se dneska přidávají čtyři kilometry (dvakrát do školy a pak na trénink), šest svemů za schody (málo přes dvě stě, nahoru i dolů), pět svemů za ten výše zmíněný trénink dle úkolu Osobnostní rozvoj a s vysokou pravděpodobností šest za Modrý život (nad čímsi jsem se velice rozhořčila na
přednášce z kytkovědy a modrý políčko za slušnou mluvu bylo to tam).
Od rána do oběda jsem seděla na přednáškách, po obědě (během kterého jsem stihla nahodit Kikoku nohý graf na Lambá Paháru) na laborkách a pak jsem se doma stavila na přesně tolik času, kolik mi zabralo naházet do batohu věci na trénink. A ejhle, půl devátý večer a já dosti unavená, než abych ještě dělala nějkou slušnou práci. Nebo výstup, když je o tom řeč.
Takže ku dnešnímu dni uzavřu 100 jarních svemů na stavu 48 (Mmmm, nevzpomenu si ještě na něco? Třeba jo, než mi přestane stávkovat internet a já se dostanu k publikování tohohle hlášení...)
***
Internet mi stávkovat nepřestal a nakonec jsem šla radši brzo spát, takže to zůstalo na (snad, ještě to přepočítám) 48 svemech.
Za dnešek má zatím dva za kilometry, šest za schody (tentokrát výstup do nejvyššího patra nejvyšší budovy fakulty, dvakrát), a to bude asi tak ono. Ještě mě čeká jeden další kilometr a trénink salsy, dle úkolu osobností rozvoj za pět. Modrý život, pokud ještě něco nepokazím, za šest. Jdu se konečně podívat na další exediční úkoly.
A na patologii.

pondělí 21. března 2011

Sto jarních svemů

Malá soutěž, velká motivace.
Aktualizováno: Mírná lezecká bláznivina v kolejním prostředí aneb Lambá Pahár po schodech


Prostě takový malý závod mezi lezci. Počítám, že asi sedm lezců dneska přemýšlí, kde ještě sehnat nějaký ten svemík.
Já zatím hlásím, že jsem k tomuto dni zase začala modře žít (zatím jsou z toho svemy čtyři, ale ráda bych podotkla, že jeden za studenou vodu, to se cení, ne? A jeden je za radostný prožitek. V tomhle někdy fixluju a za radostný prožitek prohlásím vědomí, že jsem zvládla těch ostatních šest úkolů, ale dneska jsem zjistila, že se mi snad konečně vzpamatoval ibišek a začaly mu rašit lístečky. Z toho budu mít radost ještě tejden.)
Jo, a taky jsem byla na angličtině, to máme kilometr chůze a dva svemy za schody.
Takže prozatím to nechám tak a půjdu si zase opakovat biopředmět. (Proč já si ty akce vždycky naplánuju tak, aby mi do nich něco vlezlo?)
Vysvětlení, jakož i návody a rady, hledejte na stránkách Cesty ke hvězdám.
***
Je pozdní odpoledne, vlastně už skoro večer, a já si libuju. Úspěšně jsem absolvovala laborky z biopředmětu a právě jsem dokončila svoji minivýzvu Lambá Pahár po schodech.
Naše kolej má čtyři bloky. Ze suterénu až do posledního patra je na každém bloku 112 schodů. Takže jsem zvesela oběhla všechny čtyři bloky a vystoupala zpod úrovně země až kam to šlo nejvýš (aniž bych se probývala pořárním poklopem na střechu). Celkem by to dělalo 448 schodů, s čímž jsem se samozřejmě nespokojila a ty dva jsem si seskočila a vystoupala znovu, abych to dotáhla na rovných 450 a líp se mi to počítalo :-) Jsem tímto tedy na 9 svemech za výstup do schodů, k tomu 4,5 za odpovídající sestup, a ještě mám svem za výstup a půl svemu za sestup z těch schodů v budově menzy. Celkem tedy moje pobíhání po kolejích v akci Lambá pahár po schodech dělá 15 svemů. Napohled to není moc, ale když se to tak vezme – za schody je to docela dost. (A ještě mám ty dva za angličtinu. To byl běžný provoz, tedy to do této akce nespadá.)
Krom toho ještě dva kilometry na trase kolej – škola – obchod.
K šesté večerní dne 21.3. jsem tedy v akci 100 jarních svemů získala 23 svemů. Ještě je ve hře slušná mluva, dobrý čin a čestné chování v Modrém životě, a po večeři se mrknu na nějaké expediční úkoly. Nebo protomy. Nebo obojí...?

pondělí 14. března 2011

Pár dalších metrů

naštěstí alespoň expedičních

Původně jsem chtěla pojednat o úkolu Finanční deník, kterýžto se pro mě stává silně aktuálním – už zase jsem v měsíčním vyúčtování v mínusu. Jenže, aby mě husa kopla, samozřejmě mě to napadlo až ve chvíli, kdy už do kategorie dvě nenacpu ani svemík.
Což je v tuhle chvíli irelevantní, protože já vážně nevím, kde jsem ty prachy prošustrovala. Jízdenky na vlak? Jídlo? Dobíjení domovské lítačky? Dala jsem sto osmdesát korun za dvě trička, ale to nemůže bejt tak velká díra v rozpočtu. Že by tam ještě doznívalo to placení kurzovnýho? To leda, protože boty, návleky ani nic jsem taky neplatila... až zejtra budu platit taneční seminář. Ha, ha. Bude to závod s časem, jestli dřív dorazí měsíční apanáž nebo učiním černou díru ještě černější. Abych to uzavřela, ten finanční deník už fakticky potřebuju, svemy nesvemy.
Tak jsem si pro potěchu duše alespoň nalistovala expediční úkol Pohyb v cizině, přečetla si k němu určené texty (70 S) a naznala, že osobní zkušenosti z alespoň třídenního pobytu v cizině tedy mám. Kdo překládal výklad v distillerce? Kdo se bavil s průvodcem v elektrárně o pěstování kytek? Kdo sháněl skotskou jednolibru? Kdo konverzoval s britskými puberťáky pod vlivem německy? Kdo sháněl v Tescu v Barkingu párky? Abych zabrousila do jiné země, kdo hledal v Gjøviku plavecký bazén a kdo si na Cestě trollů užíval anglicko-norskou konverzaci se stánkařem lehce pod vlivem? Díky! A to máme 50 dalších svemů.
(A když jsem si udělala reklamu skoro celé rubrice Scotland ´09, můžu se jít s klidem učit patologii, což?)