There's no excuse to be bored. Sad, yes. Angry, yes. Depressed, yes. Crazy, yes. But there's no excuse for boredom, ever. (Viggo Mortensen)

neděle 9. září 2018

Momentky (nejen) závodní

Ještě neuplynul ani celý rok a já už zase pokoušela štěstí a mnoho jiných proměnných na trati běžeckého závodu. A dobré to bylo!
To samé se ovšem nedá říct o předcházejících měsících, minimálně ne o jejich tréninkové části. Ta byla celkem vzato bídná (a mám pro to spoustu skvělých výmluv). Takže není divu, že jsem na místo konání odjížděla se značnými rozpaky.

Průvodčí ve vlaku se ptá, proč dneska tolik lidí jede zrovna sem, a já jí to vysvětluju, nadšená ze zjištění, že nejedu vlakem sama a budu se mít za koho nenápadně pověsit, abych nezabloudila. Z vlaku nás opravdu vystupuje asi deset, jenže já se rychle ocitám na předních pozicích skupiny. Naštěstí jsou reproduktory v areálu dostatečně nahlas a lze navigovat podle sluchu.

Vzvedávám si startovní balíček, chvíli pozoruju dětské závody a pak se na hodinu a půl zdejchnu s knížkou a marně vzpomínám, proč vlastně jsem tak moc chtěla na akci, kde je tolik lidí na jedné hromadě.

Když se čas startu nachýlí, převlékám se, špendlím si číslo na tričko a místo oficiální rozcvičky si pečlivě šněruju boty. Rozpaky, jestli jsem se přece jen neměla jít rozcvičit, mizí ve chvíli, kdy předcvičovatel velí deset dřepů s výskokem. Vy si cvičte, jak jste zvyklí, a já si taky pojedu po svým. Lehce se rozcvičuju, když sleduju start na delší trať, a začínám mít pocit, že jde do tuhýho.