V0204-1-D-(1,3) - Tréninkový plán

Tančím už nějaký ten rok, ale až nedávno se mi naskytla možnost spolupráce s registrovanou taneční školou, díky které bych se mohla účastnit soutěží. Sice nejsem právě soutěžní typ (čti někdo na chvostě stejně skončit musí, klidně to vezmu na sebe, jen na mě pro všechno na světě nekoukejte!), ale tanec pro mě vždycky fungoval jinak. Než jsem začala tančit, vadilo mi vlastně jakékoliv veřejné vystoupení. Teď si (jedině) ty taneční ohromně užívám. Takže proč nezkusit tu soutěž?

A když už se flákám po svazích Annapurny, proč na to nenaroubovat zase nějaký vrcholový úkol, že ano.

Padlo to na část úkolu V0204-1-D-(1,3) Trénink, konkrétně na tréninkový plán. Úkol stanovuje vypracovat si vlastní tréninkový plán, minimálně v rozsahu půl hodiny třikrát týdně, k dosažení cíle.

Mým primárním cílem je neuříznout si na soutěži ostudu, ale bylo by pěkné přivézt si nějakou tu medaili. (O pohárku se neodvážím ani snít, první místo, to je dost vysoká meta, řekla bych.)

A jak na to půjdu?

Minimálně pětkrát týdně si všechny soutěžní tance zopakuju. I kdyby to někdy nešlo naplno (hele, věděli jste, kolik máte mezižeberních svalů? A že se všechny dají dost bolestivě natáhnout? No, já už to teda vím), tak "na paměť" to půjde vždycky.

Třikrát se z toho pořádně zaměřím na techniku a na moje věčné problémy. Zakřižovat. Vytáčet nohy. Držet se na špičkách. Ostře.

Jednou týdně to bude delší, dvouhodinový trénink s dalšími tanečními nadšenci. Ty další čtyři jsou na mě.

Plán to není špatnej. Teď jen ho dodržet...

Víra v lidi

Vždycky jsem byla spíš pesimista a tak mě různé nepříliš příjemné situace, chování či reakce kolemexistujících lidí nijak zvlášť nepřekvapují. Když jsem začala s lidmi pracovat, říkala jsem si někdy, že při té práci přijdu už o úplně všechnu víru v lidi... ale neděje se to. Jsou tací, kteří mi ji vrací.

Paní, které jsem poslala omluvný dopis kvůli chybě, kterou jsem učinila. Přijde mi poděkovat, že jsem se na to nevykvákla, že jsem to tak pěkně vyřešila a že píšu krásný dopisy.

Prodavač výrobků chráněných dílen, od kterého si nemíním nic koupit, neb se mi silně nedostává drobnějších obnosů a ještě silněji přebývá svíček, ale že se věnuje sympatickému projektu, chci spáchat alespoň zcela miniaturní dobrý skutek a přidat mu pár drobných. Nevezme si je, jelikož nedělá veřejnou sbírku.

Paní, která na přechodu trpělivě čeká na zelenou a nenechá se strhnout davem ignorujícím světelnou signalizaci. Když se pak konečně míjíme uprostřed silnice, spiklenecky se na sebe usmějeme.

Díky.

Jak na Nový rok...

Tohle pořekadlo, přátelé, ruším.
Nemám v nejmenším úmyslu strávit rok 2015 nemocná, opečovávaná a čekající, až se počítač konečně opět odhodlá pracovat.

A vám všem, zejména pokud se vám Nový rok taky tak úplně nevyvedl, přeju hodně štěstí, zdraví, odvahy a odhodlání.

Nový rok nic neznamená. Máme dalších 364 dní na to, abychom rok změnili k obrazu svému.