"Nice to meet you. I am Czech. Yes, it´s my first time in Ireland. Yeah, I am really enjoying it. Sure, the weather is lovely." A odříkám to i ze spaní, protože Irové jsou hrozně družní a zpravidla si začnou povídat s kýmkoliv, s kým jsou v jedné místnosti déle než tři minuty.
V hrabství Clare je spousta pastvin. Turista bažící po krásách národního parku musí počítat s tím, že se o ně bude muset podělit...
"Ježiš - krávy, na tý cestě jsou krávy! Co budeme dělat?"
Vlastně - nejenom pastviny v národním parku.
"Proč na nás blikal ten protijedoucí kamion, nevíš?"
"Že by proto, že tamhle před náma jde uprostřed silnice ovce?"
Velká, dokonale rovná vápencová deska v národním parku. Co na to Hapla? Udělá si z ní pódium a tančí půlku naší poslední choreografie.
"Uhm, I have no idea what I am doing but I will try my best!" A pak muzikanti začnou hrát, zbytek mého setu si prvních osm dob podupává do rytmu a pak začne tančit zase další set. Za celý setdancingový večer jsem nezachytila, jak se kapela a tanečníci dorozuměli, co se bude hrát a tančit dál. Ale všichni (kromě mě) to věděli...
(Trochu se tu motá pojem set, který ke vší smůle označuje jak tradiční sérii tanečních kroků, třeba Connemara set, tak osm tanečníků čili čtyři páry, kteří tyto kroky tančí.)
středa 31. července 2013
pondělí 15. července 2013
Treblemaker
Lhala bych, kdybych se snažila tvrdit, že mě irský tanec uchvátil a fascinoval od prvního okamžiku, kdy jsem ho spatřila. Nefascinoval. Onen "první okamžik" byl návrat ze zájezdu do Norska, konkrétně noční přejezd přes Německo, který se nám průvodkyně pokusila zpestřit záznamem taneční show Lord of the Dance.
Jak už jsem kdysi kdesi psala, když už hrozně dlouho sedíte v autobuse a jste úplně rozlámaní a všechno vás bolí a chtěli byste usnout a už skoro spíte a na scénu nakluše čtyřicet stepařů, máte chuť je jednoho po druhém pořádně nakopnout stepkou.
Ale pak jsem se z nějakého důvodu na Lord of the Dance podívala znovu (tentokrát odpočatá a fit) a pomalu mě začínalo napadat, že věnovat se tomuhle tanečnímu stylu by nemuselo být špatné. Našla jsem si tedy jakýsi kurz a lektorku a asi po třech lekcích zjistila dvě věci - jednak že s tím mým (teď už) vysněným stepem to tak rychle nepůjde, a druhak že irsko chci tancovat, dokud a kdykoliv to jenom trochu půjde. Pak nestíhání kurzů, dva roky bez lektora před zrcadlem v ložnici a pilování toho mála, co umím, a čtyři roky tance ve Školním městě, během kterých jsem si koupila svoje první (a pak druhé) vysněné softové boty a pak i ty ještě vysněnější stepky a během loňského roku vyloudila z lektora přesně čtyři hodinové lekce stepu. Během nich jsem špicovala uši i paměť, protože mi bylo jasné, že na step budu muset trénovat sama, tak abych si zapamatovala všechno důležité.
A od té doby trénuju, kde se dá (zejména na koberci, abych nerušila půl čtvrti), z těch pár základních kroků si skládám vlastní kombinace a učím se jednu choreografii, kterou jsem okoukala od (své? bývalé? ale vlastně jsem s nima nikdy netancovala... nevadí) taneční skupiny.
Proto jsem vlastně dneska o tancování začala psát. Dneska poprvé jsem tu okoukanou choreografii zatancovala celou bez chyby a připadám si díky tomu konečně jako tanečnice, která v hard shoes něco umí.
Jak už jsem kdysi kdesi psala, když už hrozně dlouho sedíte v autobuse a jste úplně rozlámaní a všechno vás bolí a chtěli byste usnout a už skoro spíte a na scénu nakluše čtyřicet stepařů, máte chuť je jednoho po druhém pořádně nakopnout stepkou.
Ale pak jsem se z nějakého důvodu na Lord of the Dance podívala znovu (tentokrát odpočatá a fit) a pomalu mě začínalo napadat, že věnovat se tomuhle tanečnímu stylu by nemuselo být špatné. Našla jsem si tedy jakýsi kurz a lektorku a asi po třech lekcích zjistila dvě věci - jednak že s tím mým (teď už) vysněným stepem to tak rychle nepůjde, a druhak že irsko chci tancovat, dokud a kdykoliv to jenom trochu půjde. Pak nestíhání kurzů, dva roky bez lektora před zrcadlem v ložnici a pilování toho mála, co umím, a čtyři roky tance ve Školním městě, během kterých jsem si koupila svoje první (a pak druhé) vysněné softové boty a pak i ty ještě vysněnější stepky a během loňského roku vyloudila z lektora přesně čtyři hodinové lekce stepu. Během nich jsem špicovala uši i paměť, protože mi bylo jasné, že na step budu muset trénovat sama, tak abych si zapamatovala všechno důležité.
A od té doby trénuju, kde se dá (zejména na koberci, abych nerušila půl čtvrti), z těch pár základních kroků si skládám vlastní kombinace a učím se jednu choreografii, kterou jsem okoukala od (své? bývalé? ale vlastně jsem s nima nikdy netancovala... nevadí) taneční skupiny.
Proto jsem vlastně dneska o tancování začala psát. Dneska poprvé jsem tu okoukanou choreografii zatancovala celou bez chyby a připadám si díky tomu konečně jako tanečnice, která v hard shoes něco umí.
(Zdroj obrázku: http://sd.keepcalm-o-matic.co.uk/i/keep-calm-and-irish-dance-48.png)
neděle 14. července 2013
Strašně divná
Konverzace posledního táborového rána:
Světluška: "Páni, Haplo, jak ses stihla tak brzo ráno* tak hezky** učesat?"
Hapla (do půl hodiny po probuzení vždycky příjemná jak činže): "Tak, normálně."
Světluška: "Ty jseš strašně divná."
Hapla: "Díkes."
* asi pět minut po probuzení
** normálně hladce dozadu do culíku. I když uznávám, že proti zelektrizovanému bláznovství, se kterým vstávám, je to velmi výrazný rozdíl.
Světluška: "Páni, Haplo, jak ses stihla tak brzo ráno* tak hezky** učesat?"
Hapla (do půl hodiny po probuzení vždycky příjemná jak činže): "Tak, normálně."
Světluška: "Ty jseš strašně divná."
Hapla: "Díkes."
* asi pět minut po probuzení
** normálně hladce dozadu do culíku. I když uznávám, že proti zelektrizovanému bláznovství, se kterým vstávám, je to velmi výrazný rozdíl.
úterý 9. července 2013
Zdravotník
...nestůně podle pravidel a předpokladů medicíny.
Vedoucí? Horečka, bolest v krku. Doktor. Angína. Penicilin.
Zástupkyně vedoucí? Horečka, bolest v krku. Doktor. Angína. Penicilin.
Vydatně pomáhající návštěva? Bolest v krku. Doktor. Angína. Penicilin.
A Hapla, coby poslední zbytek skvadry, která má zajištovat program? Bolest v krku, ale taková, že přestávám jíst, protože je to celkem vzato příjemnější. Doktor. A...
...a nic, slečno, kultivace je v pořádku, klidně můžete mezi děti.
Vedoucí? Horečka, bolest v krku. Doktor. Angína. Penicilin.
Zástupkyně vedoucí? Horečka, bolest v krku. Doktor. Angína. Penicilin.
Vydatně pomáhající návštěva? Bolest v krku. Doktor. Angína. Penicilin.
A Hapla, coby poslední zbytek skvadry, která má zajištovat program? Bolest v krku, ale taková, že přestávám jíst, protože je to celkem vzato příjemnější. Doktor. A...
...a nic, slečno, kultivace je v pořádku, klidně můžete mezi děti.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)