Konverzace posledního táborového rána:
Světluška: "Páni, Haplo, jak ses stihla tak brzo ráno* tak hezky** učesat?"
Hapla (do půl hodiny po probuzení vždycky příjemná jak činže): "Tak, normálně."
Světluška: "Ty jseš strašně divná."
Hapla: "Díkes."
* asi pět minut po probuzení
** normálně hladce dozadu do culíku. I když uznávám, že proti zelektrizovanému bláznovství, se kterým vstávám, je to velmi výrazný rozdíl.
Žádné komentáře:
Okomentovat