Murhpyho zákon v tanci

Murhpy poprvé, září:
Tak na kdypak dám ten trénink? uvažuju a pátrám v jízdních řádech. Z Pracoviště mi jede jeden výtečný autobus, když si to zařídím tak, abych mohla z práce o dvě minuty dřív, krásně ho stihnu. Jsem domluvená, že někdy můžu dřív a někdy na revanš zůstanu dýl, tak zahrnu do výpočtů i ten pozdější spoj, a pak ještě jeden jako pojistku. Dobrá tedy, trénink bude v pět!
Tak se usnesu a napíšu tu dobrou zprávu tanečníkům, kteří na onen trénink míní přijít.

Na baterky

"Vemte si společná trička a skautské šátky," zněl pokyn k zítřejší akci, na které chci přiložit ruku k dílu. Dobrá tedy, tričko jsem tuhle měla v ruce, dokonce jsem ho i žehlila, a teď ten šátek.
Jak to, že ho nemám na ramínku s košilí?
Ani v kapse?
A v žádným rukávě?
Jak to, že se můj šátek nenalézá v tomtéž bytě jako kroj?
Počkat, nepůjčovala jsem si už loni na tábor šátek od Olieho?!

Běžím za spolubydlícím, prosím o zapůjčení šátku a když je mi toto odsouhlaseno, jdu si pro něj.
Ale nemá ho na ramínku s krojovou košilí.
Ani v kapse.
Ani v žádným rukávě.
Ten šátek se, hernajs, nenalézá v témže bytě jako kroj!

Jsme my to ale skauti na baterky.