There's no excuse to be bored. Sad, yes. Angry, yes. Depressed, yes. Crazy, yes. But there's no excuse for boredom, ever. (Viggo Mortensen)

středa 10. července 2019

Hlavně teplé prádlo!

(Hlásím se znovu zhruba po roce s občasníkem Táborový kaleidoskop, tentokrát s podtitulkem Hamaky, kam se podíváš.)

Jak já se těšila na tábor!
Samozřejmě jsem paralelně k tomu obrovskému pocitu těšení měla zároveň intenzivní pocit, že se mi nikam nechce, ale to je moje verze cestovní horečky. Mně se v okamžiku, kdy dojde na cestu, skoro nikdy nikam nechce. To se musí ignorovat.


středa 12. června 2019

Meziexpediční pauza

jenom úplně kratičká noticka coby důkaz, že jsem na existenci tohohle blogu nezapomněla

Pauza, ohlášená po zdolání Manaslu, stále trvá. Soustředím svoji energii na projekty nelezecké a překvapivě se mi daří - po posledním feisi se mi zase o něco víc blýská vršek knihovničky, na který stavím vytančené pohárky, poslední povídka, kterou jsem vydala všanc literární soutěži, si vede nad všechna očekávání, a pouštím se do tvorby rozmanité drobné literární i jiné, což je zajímavé cvičení.

Letos poprvé jsem se prošla lesem naboso.

Udělala jsem zkušenost s hlídáním dětí.

Aktivně jsem se přihlásila coby dobrovolník na organizaci profesní úředničiny, což mělo za přímý následek setkání s více novými lidmi, než bylo mé introverzi příjemné. Ale rozhodně to byla zajímavá zkušenost.

A taky jsem si dokázala přeinstalovat operační systém na počítači, po kterémžto zásahu stroj funguje lépe.

Tip od nejhoršího webdesignera světa a jen o málo lepšího ajťáka: Když se rozhodnete přeinstalovat počítač, nejdřív si úplně všechno zazálohujte. A pak tu přeinstalaci proveďte.
Hned potom.
Nečekejte tejden.

(Ale jo, mohlo být hůř. Přemazala jsem si jen jeden obrázek.)

pondělí 22. dubna 2019

Manaslu - vrcholová zpráva

Rok a půl a kousek. To byla doba, kterou mi zabrala symbolická Manaslu.

Kdy to začalo? Hned po Annapúrně, která mi trvala dlouho, ale zároveň to bylo veskrze akční období.

Jak to dopadlo? Klidně.

sobota 2. února 2019

Modrý život

Protože chci dokončit Manaslu, zároveň mám poslední dobou plné ruce jiných oblastí života a tak vůbec. Ani k Duhovému jsem se neodhodlala, protože nad tím je vždycky večer potřeba se pořádně zamyslet, ne, vyrobila jsem si tabulku na starý dobrý Modrý, protože tam je hodnocení prosté ano - ne.

Zatím jsem zjistila, že:


  • hovořím velice hrubě
  • nepáchám dobré skutky
  • můj pravý kotník při rann rozcvičce vážně nahlas křupe
  • jsem natolik motivovaná vylézt na Manaslu, že jsem si kvůli rozcvičce posunula budík dopředu
  • jsem tak málo motivovaná, že to bylo jen o pět minut
  • nejhezčí věc na nemoci a užívání antibiotik je, že mám skvělou omluvu, proč se na tu vodu vybodnout
Jsem já to ale materiál...

čtvrtek 22. listopadu 2018

Helsinki

(Měla jsem dilema, jestli použít českou nebo finskou verzi jména, skoro už jsem tam měla po švédsku Helsingfors, ale finština vítězí.)

Zase po čase jsem vyrazila za hranice - státní, všedního dne, komfortní zóny a tak vůbec porůznu. Strávila jsem pět dní v Helsinkách.

Helsinky doporučuju.
A to i když je konec října, poprchává, fouká (což u moře patří k inventáři), brzo se stmívá a vůbec.
Ale vezměme to popořádku.