There's no excuse to be bored. Sad, yes. Angry, yes. Depressed, yes. Crazy, yes. But there's no excuse for boredom, ever. (Viggo Mortensen)

pátek 10. dubna 2020

Věc (ne)volby

Je to už nějakou dobu, co jsem napsala článek Věc volby o tom, jak je fajn, že mají obchody spoustu bezlepkových dobrůtek, i když si je třeba nikdy nekoupím. Od té doby jsem poněkud přehodnotila názor, protože mimo jiné svou činnost ukončil sympatický obchůdek s potravinami podle všeho proto, že neměl dost zákazníků. Ve mně se dlouho praly dva pohledy na věc - že jsem si žila dokonale spokojeně, dokud tam ten obchod nebyl, takže není důvod tam nechávat půl výplaty proto, že tam teď je, a že když chci, aby tam byl, tak bych ho ale měla podpořit. Podporovala jsem ho, byť rozhodně méně než půlkou výplaty, nestačilo to.
Ale o tom jsem mluvit nechtěla.

Chtěla jsem se zmínit, že současná opatření proti šíření koronaviru jsou pravý opak. Jakožto introvert a duší knihovnický povaleč jsem nikdy neměla problém být zavřená doma, ať už kvůli nemoci, vedrům nebo prostě jenom proto, že jsem chtěla strávit klidný a nenáročný víkend. V zimě se to stávalo celkem často, protože mi řadu víkendů spolklo prakticky beze zbytku vzdělávání a mezi prací s lidmi, vedením tréninků a vzděláváním v týmu jsem radostně skočila po možnosti strávit požehnaných čtyřicet osm hodin o samotě.
Jenomže teď někdo řekl, že doma být musím, přinejmenším tak moc, jak práce dovolí, a v hlavě to přepnulo z "můžu" na "musím". Neužívám si to tolik, jak jsem čekala.

(A taky je teď vážně špatná doba na to, aby člověk chytil obyčejné nachlazení nebo provedl některou z dalších vylomenin, kterými si od Nového roku komplikuju život. Někdy o tom povyprávím, ale raději počkám, až se to všechno pouzavírá a já získám odstup.)

Takže tu sedím, komplikuju si život, přemýšlím, že bych ještě trochu podpořila české nakladatele a koupila si ještě nějakou knížku. Jsem zastáncem knih papírových, ale s koupí tabletu jsem přišla na to, že e-knížky mají pár výhod - nezlomí vám hřbet mít v kabelce všechny čtyři detektivky s Cormoranem Strikem, můžete si číst i v setmělém autobuse a nevypadne vám záložka. (V ePub Readeru si, pravda, musíte vždycky vzpomenout, že tu záložku máte vytvořit, ale jak ji jednou máte, nevypadne.) A v tuhle chvíli pro mě e-knížky dokonale řeší dilema, že bych ráda podpořila knižní trh, ale zároveň nechci přidělávat ještě víc práce poště a kurýrním službám.
No, zatím jsem si koupila jednu, v merku jich mám ještě pár. Uvidíme, jak se omezení budou vyvíjet dál.

A mezitím vzpomínám na (ne)dávnou procházku (pocity klamou, nejsou to ani dva měsíce), na které jsem si fotila mraky. Zkoušela jsem tenkrát trochu malovat krajinky a oblohu akrylovými barvami a říkala jsem si, že kdybych namalovala tohle, nikdy mi taková nerealistická mračna neprojdou.

Tož, moji milí, držte se.



2 komentáře:

  1. Ahoj Haplo, úžasné fotky!
    Taky patřím k lidem, co se doma rozhodně nenudí a jsou tam rádi, ale paradoxně se teď asi dostávám ven víc, než před karanténou... (pravidelná procházka lesíkem a posezení na slunci)
    Tak, hlavně si ten život nekomplikuj zbytečně víc, než je třeba a hodně zdraví! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu se snažit, děkuji :) A pozdravuj ode mě v lese...

      Vymazat