Kráter Kerid, vzniklý tak, že se země propadla do prostoru po odteklém magmatu. Červený kámen, modré jezero na dně. Jediná přírodní atrakce, za kterou jsme platili vstup, ovšem taky krásně udržovaná, cesty, lavičky a vůbec.
Hveragerdi, městečko v geotermální oblasti, které si z míst s horkými prameny a unikající párou udělala městský park. Taktéž vlastní sběrný dvůr na tříděné suroviny, jehož osazenstvo nás vlídně přivítalo a ukázalo, do kterého z těch olbřímích kontejnerů vhodit obsah dvou malých tašek, které jsem táhla přes půl ostrova vykřikujíc, že tak ekologicky založená země přece musí recyklovat.
Drobný termální pramen a jezírko bahna poblíž silnice, bez ukazatele, bez ničeho, jen jsme ze silnice viděli pramínek páry a zkusili u něj zastavit. Bylo to nejbarevnější místo, které jsme potkali, kromě květinových záhonů a... no, o dalším ještě bude řeč.
(Jako na potvoru kazí nejbarevnější fotku můj rukáv...)
Znovu Reykjavík.
Sólfar, socha připomínající vikingský drakar. Příslib nových krajů, pokroku, naděje a svobody.
Harpa, koncertní síň a dům kultury s nepravidelnou fasádou ze skleněných tabulek.
Park Hljómskálagarður - jezero, sochy a vodní ptactvo.
Dům Hofdi, ve kterém se roku 1986 odehrál reykjvavícký summit mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem.
Gay Pride Parade. Duhy... všude duhy, všechno v barvách duhy. Ano, barevnější než prameny a usazeniny.
Na rozloučenou ještě jednou kostel Hallgrimskirkja, připomínající raketu, a rozvážné bloumání po okolních obchůdcích, protože to pořád hlodá, co když, co když se sem už nepodívám, i když bych chtěla? Najednou mají suvenýry jiný rozměr.
A pak směr Keflavík, ale ještě se dá udělat jedna odbočka.
Uprostřed pustého lávového pole se nachází luxusní lázeňský komplex Modrá Laguna. Nikomu z nás se tam ani za mák nechce, ale procházíme se podél jezírka tak plného minerálů, že voda značně připomíná mléko. Na černé lávě vypadá efektně.
Symbolicky poslední islandskou zastávkou je Most mezi kontinenty. I Keflavík leží blízko hranice tektonických desek, taky tu tvoří kaňon, i když ne tak impozantní jako v Thingvelliru, a kdosi přes něj postavil most. Zajímavé jsou na něm informační tabule - shrnují nejrůznější fakta a zajímavosti o desce, na které se právě nacházíte.
Prošli jsme se několikrát z Eurasie do Ameriky a zpátky, a pak už nezbylo než dotankovat nádrž, vrátit auto a odevzdat zavazadla k check-in, aby se expedice mírumilovně uzavřela.
Třešinkou na dortu byly titulky zpravodajských webů dva týdny po návratu - v oblasti Katly bylo zaznamenáno několik zemětřesení a sopka se zdá být aktivní.
Naštěstí z toho nic nebylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat