Motivace je zákeřná věc, alespoň ta moje. Zjevuje se a mizí, jak se jí zrovna zachce, tváří se silně jak železobetonovej nosník a pak se zhroutí jako... no, v tomhle okamžiku mi došly básnický přirovnání, laskavý čtenář nechť si doplní sám.
Já se jen chtěla zmínit o mé nejnovější, krátkodobé, ale velmi efektivní motivaci. Do spárů se mi totiž dostal dokument o irském tanci zvaný The Jig.
První reakce je "Jůů, to musím vidět, nejlíp okamžitě!"
A lepší já začne: Ale nejdřív musím zpracovat poslední výsledky z diplomky. Jít na nákup. Zacvičit si. Zopakovat terapii diabetu. Trénovat changemany. Zjistit, jak má vypadat ta esej ke zkoušce. Uvařit si pořádnou večeři.
A protože ten film opravdu, ale opravdu chci vidět, jde mi to všechno od ruky neuvěřitelným fofrem.
Plus, jak se znám, pohled na dobré tančeníky - anžto ten dokument pojednává o světovém šampionátu - mě přinutí makat na tréninku jako nikdy.
Žádné komentáře:
Okomentovat