...a ne tak docela :-) Aneb Hapla a Lakely běží jdou (snad alespoň) do Marathonu
Jedním
z nesčetných úkolů v Cestě k vrcholu je Marathonský běžec. Celkem
jednoduchý úkol, denně 42 dní za sebou uběhnout 800m. Reálné i pro
takového odpůrce sportu, jako jsem já. Tak jsem se do toho dala.
Tak začíná jeden z prvních článků tohohle lezeckého blogu a navazují na něj zápisky
o tom, jak mi běhání (ne)šlo. A zrovna na běhání, tanec, jízdu na kole a
vůbec sport přišla dneska řeč, když jsem si na Skypu psala s Lakelym.
Nevím přesně, jak jsme se k tomu dostali (jo, mohla bych překliknout do
okna Skypu a přečíst si historii, ale nechce se mi...), nicméně skončilo
to tím, že jsem zkusila Lakelyho vyhecovat, aby mi na dálku dělal
sparringpartnera v běhání, jako jsme to kdysi zkoušely se Žížalou.
Probrali jsme to z hlediska naší zchátralé vysokoškolské fyzické kondice
a metody malých pokroků a nakonec se shodli, že začneme s málem – denně
ujít v kuse kilometr.
A samozřejmě si každý večer zahlásit, jak nám to jde :-)
Takže proto to píšu – aby mi tenhle článek připomínal, že mám ještě
vyrazit na procházku, a abych se alespoň trošku styděla, když to
nezvládnu.
Dneska jsme se na přednášce (mimo jiné) dozvěděli, že vytvoření
návyku trvá asi tři týdny. Takže můj plán zní: vytvořit si návyk "večer
vyrazím po kilometrové trase" a pak nenápadně zaměnit chůzi za běh.
Zatím to není o fyzičce, ale o vůli. Uvidíme, jak to dopadne.
Abych učinila zadost úkolu Trénink, dodám ještě jedno předsevzetí: V
úterý mám trénink irských tanců. Jednak je to moje nejoblíbenější forma
pohybu, jednak teď před vystoupením potřebuju zapracovat na technice
(někdy za celý trénink neslyším nic než variace na "Haplo, vytoč ty
nohy!!"). Takže tímto si ukládám za úkol vyplnit čas mezi úterním
tréninkem (a středeční salsou) soukromým tréninkem irska. Prvky k
vylepšení – sidestep, cut-1-2-3, skip-1-skip-1-skip-click-down, rocks a
všechno, co obsahuje crossy a crosskeys.
Myslím, že na to půlhodinka stačit nebude :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat