Sedím si tak poklidně v čekárně u doktora, dělám, co se tak v čekárně dělává (ano, správně, zírám do podlahy a nudím se), když se otevřou dveře ordinace, vyjde z nich dáma, vykulí na mě oči a dramaticky praví:
"Ha!
...
...
...
...
...
Já se moc omlouvám, já jsem si vás spletla s jednou paní... ale vy jste jí hrozně podobná, ona i brýle nosí takový..."
Zřejmě je čas, abych s tím svým tuctovým obličejíčkem něco provedla.
Ale co...?
Haplo, ty mi vůbec tuctová nepřijdeš. Kde jsi na to přišla?
OdpovědětVymazatPořád si mě lidi s někým pletou, a ne vždycky je to kamarádka z fakulty, o které už to vím. (Není to dávno, co jsem nastupovala do vlaku, z jednoho kupé na mě nadšeně mávají matně známé tváře, nicméně pak znejistí a říkají, že si mě s někým spletli. Já říkaám "Jasně, s A. sestrou, žejo?" a oni jen vykulí oči :-)
VymazatHm, vidím, že už máš vychytanou i odpověď. :-)
Vymazat