(všeho, jen ne vlastní vůle)
"Už vážně si musím půjčit klíče od tý tančírny..." brblám na vlastní adresu, ležíc na posteli s Harrisovým Mlčením jehňátek.
"Plánuju to už asi čtvrt roku! A teď už vážně musím, měla bych trénovat
step na neděli. Když mě se tak nechce to na tý vrátnici dohadovat...
proč já jsem tak zbabělá? Spolubydlo, řekni mi, ať se hecnu a jdu si pro
klíče!" prosím Spolubydlu.
"Hecni se," dí ona poslušně zpoza notebooku.
A já?
Hodím do tašky stepky, kolejenku, a jdu.
Žádné komentáře:
Okomentovat