Vždycky se musí něco pokazit, viz Murphyho zákon.
Nevím, co po mně klient chce.
Když to vím, nemůžu to najít.
Když to najdu, nejde mi to zadat do počítače.
Když to zadám do počítače, vyskytne se problém s platbou kartou.
A pokud dotyčný neplatí kartou, musím alespoň nějak zamotat tu hotovost.
Takže když jsem dneska obdržela coby platbu dvě padesátikoruny a jedna mi spadla pod pult, skoro jsem to čekala. Profesionálně jsem vrátila nazpět, počkala, až všichni zákazníci odejdou, a teprve pak jsem se vrhla na všechny čtyři a zatápala po zatoulané padesátce.
"Vidím!" zahlásila jsem suverénně a vytáhla - pětikorunu.
"No co to... počkat, tamhle je!" Další tápání prachem a - dvacetikoruna.
"Ale už...!" Šmátrám dál, ale nenajdu už nic.
I usoudím, že bych to měla říct někomu zodpovědnému, jdu a vyvoslím celou příhodu, jak jsem ztratila padesátku a našla jenom pětadvacet korun.
"Vy tam máte trpaslíka, kterej vám rozměňuje?"
Asi. Protože trpaslíci jsou ze všeho nejhorší!
Žádné komentáře:
Okomentovat