Musím se pochlubit, neboť jsem na sebe hrdá.
Povedlo se mi, s malou dopomocí, postavit draka, který skutečně lítá! (Dopomoc spočívala ve spolupráci na lepším a přizpůsobivém vyvázání. Budiž zaznamenáno, že i na mém původním výtvoru jevil drak tendence vznést se.)
Vyvázali jsme ho. Připevnili k němu dlouhý vlasec na pouštění. Vyrazili jsme ven najít vhodné místo na pouštění. Na plácku za domem jsem draka zkusmo nahodila do vzduchu a on naprosto krásně vzlétnul. Povolila jsem mu skoro celou délku saturny. Náhodný kolemjdoucí přešel ulici, pochválil draka a radil, kde je nejlepší vítr.
Pak se staly tři věci téměř zároveň - drak to najednou střemhlav napálil do trávníku, kolem jedoucí auto málem najelo do vlasce, neb drak havaroval na trávníku za příjezdovkou, a začal slejvák.
Ale během těch pěti minut jsem zjistila nade vší pochybnost, že drak vážně, opravdicky, lítá.
Hrozně se mi líbí, že draci můžou fungovat jako pojítko a téma k hovoru pro naprosto neznámé lidi. Stejně jako kolemjdoucí u testování našeho draka jsem si den předtím šla popovídat s majitelem pestrého rogala, které se drželo neuvěřitelně vysoko ve vzduchu.
Musela jsem se pochlubit, neboť jsem na svého draka hrdá a za poslední týden je to asi tak jediná věc, na kterou můžu být hrdá.
Žádné komentáře:
Okomentovat