Ha! Konečně můžu říct hop. Tedy vlastně, konečně můžu říct: Dopsala jsem diplomku!
(A tento ve víně vázaný malér byl dokonce hodnocen jako výborný. A pak jsem na výbornou složila i státnice, v kterémžto momentě jsem si začala připadat velmi, velmi surreálně.)
Takže se můžu soustředit na důležitější věci.
Můžu se pořádně zabydlet po stěhování.
Můžu v klidu napsat dlouho rozplánovanou povídku.
Můžu se naučit líp vařit a péct.
Můžu překonat svůj vytrvalostní běžecký rekord. (Což teď, když mě nepohání předstátnicové zoufalství, půjde těžko.)
A spoustu dalších věcí.
Juch!
Žádné komentáře:
Okomentovat